Když se tě někdo zeptá, co asi dělá takový doktor, podnikatel nebo manažer, asi zhruba tušíš, jaká by mohla být jejich náplň práce. Dovedeš si ale představit, jak doopravdy vypadá jeden pracovní den třeba takové produkční? Jaké přesně úkoly ji v práci běžně čekají? Pokud ne, nejsi v tom sám. Právě proto jsme se rozhodli, že se na blogu zhruba jednou za měsíc podíváme na to, jak takový jeden pracovní den profesionála z oboru vypadá. V prvním takovém příspěvku se zaměříme na pracovní den naší Inspirátorky Lenky Hronové. Lenka Hronová v klubovně LGBT+ Komunitního centra. Lenka pracuje zhruba rok na plný úvazek v Prague Pridu jako event manažerka, samu sebe ale nazývá spíše produkční. Kromě toho třeba ještě hraje na vysoké úrovni curling, věnuje se slam poetry, nebo spravuje instagram Jaderce, na které studovala. Zajímá vás, jak to všechno lze skloubit dohromady a jak pak takový jeden den může vypadat? Pojďme se na to podívat! Jednorožci a duha S Lenkou jsem se setkala v centru Prahy v prostoru kanceláří Prague Pride a LGBT+ Komunitního centra, kde Lenka tráví nejvíce svého pracovního času. Když jsem v deset hodin dorazila, řešila právě s office manažerkou Luckou redukci spolkového skladu, který se v prostorách nachází. Poté mě Lenka provádí prostory, ukazuje mi sál a klubovnu komunitního centra a místo, kde má Prague Pride kanceláře. Všechny prostory působí velmi útulně a přátelsky, výzdobě vládne všudypřítomná duha a jednorožci. Nakonec se usadíme do pohodlných fatboyů v klubovně, kde Lenka vytáhne svůj notebook, mobil a začne pracovat. U toho mi říká, co právě dělá a odpovídá na mé dotazy. Přijde řeč na to, v čem její práce produkční spočívá, co všechno dělá kromě toho, jaké akce jí v nejbližší době čekají, jak jde všechny ty úkoly zvládnout a jaký byl a ještě bude její dnešní den....

V KudyKampusu věříme, že je důležité kombinovat vzdělávání akademické a praktické. Proto je pro nás velmi důležitá spolupráce se školami a jejich pedagogy. Jak to v praxi vypadá? A co může škole, studentům i pedagogům přinést? Na to jsme se byli zeptat na pražském Gymnáziu Arabská, škole, která s KudyKampusem spolupracuje už několik let a v rámci své výuky poskytuje studentům prostor k jejich rozvoji. Na otázky nám odpovídala ředitelka školy RNDr. Zdeňka Hamhalterová. Jak se na vaší škole stavíte k mimoškolním aktivitám studentů? Já bych řekla, že pozitivně, pokud jsou to aktivity účelné a odpovídají typu školy. To znamená: mám ráda aktivity, které se týkají odborné stránky, ale i třeba činností sportovních, aktivity týkající se kulturního života, aktivity, které třeba propojí současné žáky a absolventy, aktivity, které propojí rodiče a žáky. A pokud myslíme aktivity, které souvisí se školním vzdělávacím programem, tak tam skutečně, jak máme v podtitulu naší školy, jsme škola možností. Což znamená, že bych chtěla, aby se na škole o šesti stech žácích a asi šedesáti sedmi učitelích mohl realizovat každý žák, ale i každý učitel. Iniciativa od učitelů i studentů Jak jste se dozvěděla o KudyKampusu? Je možné, že nejprve proběhla nějaká emailová komunikace. Pokud přijde první informace, tak já to vždycky nejprve posílám předsedům komisí pro vzdělávací obor. A učitelé ZSV (Základy společenských věd pozn. red.) za mnou přišli s tím, že je nová příležitost, seznámili mě s ní a je pravda, že už trošku měli promyšleno, v jakých ohledech by se pro naši školu hodila. Já jsem nejradši, když má být nějaká nová aktivita, aby od začátku už bylo vidět, kde je ve škole vhodná. Mám ráda, když si to učitelé promyslí a třeba když už za návrhem mají i konkrétní žáky. A tak tomu bylo, když za vámi přišli učitelé ZSV? Ano....

Návrat ke školním povinnostem po létu plném cestování, zážitků, zkrátka času plně ve tvé režii není vůbec snadný a může v tobě vyvolávat řadu negativních pocitů. Nechce se ti ráno vstávat? Máš už po prvním týdnu školy pocit, že je toho na tebe moc? Učení ti nejde a nevíš, co s tím? Máme pro tebe pár tipů, jak se s tím vypořádat a zvládnout nejen první týden školy, ale i ty další! Ujasni si, proč to děláš Nejtěžší je plnit povinnosti, které ti uložil někdo jiný, a ty ani nevíš, proč je vlastně děláš. Na úvod školního roku je důležité si říct, co ti může škola přinést dobrého, a najít si motivaci k tomu tam chodit. To se může u každého z nás lišit, tak ti aspoň pro inspiraci přinášíme pár pozitiv, které ti škola může přinést podle nás. Můžeš se těšit na čas strávený se svými spolužáky. Každé učení, i když ti třeba učivo přijde zbytečné, ti procvičí mozek, což později může celou řadu věcí usnadnit. Naučíš se, jak se vypořádat i s povinnostmi, které ti nejsou příjemné, což se ti bude hodit celý život. Zlepšíš si svou komunikaci a naučíš se vycházet s různými typy lidí. Naučíš se, jak si vyhledávat informace. Rozplánuj si svůj studijní čas Abys zvládl všechny úkoly, projekty, testy a zkoušky bez zbytečného stresu navíc, je dobré mít přehled o tom, co všechno musíš udělat a dokdy. Pro lepší orientaci si zkus vytvořit seznam úkolů s deadliny. Každý úkol, který si označíš jako hotový, ti může přinést dobrý pocit. Dále ti může pomoct, když si svůj čas rozplánuješ, pak máš věci víc pod kontrolou. Musíš ale samozřejmě počítat i s tím, že něco může trvat déle než čekáš. Proto ber svůj plán jako orientační a nestresuj se tím, když třeba něco nestihneš přesně tak,...

Říká se, že s podzimním počasím přichází na duši splín. Léto odchází, teploty klesají, slunce zapadá dříve… už to na tebe leze? Říkáš, že ano? Tak nezoufej, máme pro tebe lék. I tento podzim se pro tebe totiž chystá nová dávka inspirace praxí v KudyKampusu. A máme i celou řadu novinek. Pojďme se společně podívat, co nás čeká! Už za měsíc to vypukne… …nebo vlastně, už to ani celý měsíc není. Nový semestr KudyKampusu totiž v Praze startuje už 2. října 2023. V Brně pak začíná 16. října 2023. Inspirátoři i celý tým KudyKampusu už se na to pečlivě připravují, tak se připrav i ty. Jak? 1. Sleduj informace na našem webu a sociálních sítích. 2. Vyber a zakup si balíček workshopů – jednoho, tří nebo pěti, záleží na tom, jak velký balík inspirace a zkušeností chceš získat. Jeden přináší možnost ochutnávky, pět je pro pořádné hladovce. K tomu si můžeš vybrat, jestli chceš i rozhovor s koučem, nebo ne. A nezapomeň, že za každý workshop, kterého se zúčastníš ti vrátíme 300 Kč zpět. 3. Přihlaš se do KKappky a vyber si workshopy podle svého zájmu – jako vždy pro tebe máme velké množství témat ze čtyř oblastí: byznys & kariéra, svět budoucnosti, komunikace & umění, společnost. 4. Jdi na workshopy a nech se inspirovat, rozšířit si obzory a poznat nové skvělé lidi. Nachystali jsme i skvělé novinky Když už teď víš, jak na to, je čas přestat tě napínat. Chceme se s tebou podělit o následující novinky. V prvé řadě nás můžeš nově navštívit nejen v Praze, ale i v Brně! To už jsi ale určitě odhalil po přečtení druhého odstavce. Dále sis asi všimnul, že máme nový web. Doufáme, že se ti líbí 😊 V neposlední řadě pomalu chystáme novou vizuální identitu. Na tu si sice budeš muset...

Posledních pár let se na českém internetu doslova roztrhl pytel s podcasty. Dnes už může mít takový poslechový pořad téměř každý. Influencer, neziskové organizace, parta kamarádů nebo firmy. Také se spousta tradičních médií se rozhodla využívat platformy jako Spotify, Google podcasts nebo Apple podcasts. Jak se v tom vyznat? Které podcasty stojí za poslech? Pojďme to zjistit! Udělala jsem průzkum v našem týmu KudyKampus. O našem týmu je známo, že se skládá z především mladých lidí (hlavně ze středoškoláků a vysokoškoláků). Takže mi dovol, abych ti představila pět podcastů, které se specializují na zdravodajství! Studio N Studio N je zpravodajsko-publicistický podcast Deníku N, který přináší důležité a původní informace, krátký přehled zpráv i jízlivé poznámky k aktuálnímu dění. Moderuje jej Filip Titlbach. Všechny epizody najdete v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts nebo Podbean. K dnešnímu dni bylo nahráno 427 epizod a byl nominován na Křišťálovou lupu - Podcast roku.  Vlevo dole Vlevo dole je jeden ze skvělých podcastů Seznam zpráv, kde jsou hlavními hvězdami Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší. Každou středu na všech dostupných podcastových platformách řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu ze Sněmovny. V poslední době se také nebojí vyjít do ulic, kde se zrovna pořádají demonstrace. Pokud se zrovna něco děje, tak kromě středeční epizody vychází i takzvaný Reaktor.  Kecy a politika Máš chuť na něco ostřejšího? Pak musíš zažít podcast Kecy a politika od Bohumila Pečínky a Petrose Michopulose. Čas od času glosuje i Martin Bartkovský, který během pořadu sedí za mixážním pultem a jinak pracuje v Reflexu. Každé úterý vychází na všech streamovacích platformách část, která je zdarma. Srdcoví posluchači si mohou předplatit podcast Kecy a politika na platformě Pickey. Dvojice také často jezdí po republice a pořádá akce. Šťastný podcast To nejdůležitější, nejstrašidelnější a nejzábavnější z české politické scény. Tým Šťastného...

Po úspěšné listopadové PNOCi se pořádá další Přednášková noc! Máš příští pátek večer volno? Chceš si poslechnout zajímavé přednášky od studentů i dospělých odborníků? Rád bys potkal/a nové aktivní studenty? Tak se nezapomeň na PNOC 2023 přihlásit! Kde, kdy a co s sebou PNOC se stejně jako v předchozím ročníku bude konat na Gymnáziu Botičská v Praze. Na místo se nejlépe dostaneš ze zastávek Albertov, Výtoň, Karlovo náměstí nebo Palackého náměstí. Do kalendáře si zapiš datum 9. až 10. 6. 2023. První přednáška začíná v 17:00 a předpokládaný konec je okolo 3:00. Můžeš na místě přespat, ale místa se rychle plní, tak si ho co nejdříve rezervuj. Obleč se pohodlně, aby sis akci do nejvíce užil/a. Pokud ses rozhodl/a přespat, pak si nezapomeň vzít karimatku a spacák. Na místě si budeš moct koupit vyhlášené toustíky, takže se nemusíš bát, hlad mít nebudeš. Koho si budeš moct poslechnout? Pozvání přednášet přijalo mnoho čestných hostů. Budeš si tak moct poslechnout například prof. RNDr. Jaroslava Flegra, CSc. a jeho přednášku Evoluce 2.0, RNDr. Jiřího Martínka, Ph.D. s přednáškou Cestopis o Maltě, Mgr. Hanu Taněvovou s přednáškou Sociální úzkost nebo prof. MUDr. Vladimíra Beneše, DrSc. s přednáškou Entomologie Amatérů. Zároveň tradičně přednáší i mnoho studentů, kteří jsou nadšenci pro nějaký určitý obor. Speciálně se můžete těšit na dvě studentky, které jsou spjaty s KudyKampusem. První přednášející je Barbora Dolenská, která dříve psala články na náš blog a na PNOCi bude mluvit na téma Zbraně vlivu. Druhou přednáškou je Zpověď aktivního studenta od stávající členky týmu Šárky Faicové. Celý program najdeš na stránkách: https://prednasky.pnoc.cz/2023/cfp Proč se zúčastnit? Vždycky platí, že na těchto akcích potkáš mnoho inspirativních lidí z řad přednášejících i účastníků. Pokud jsi proaktivní a podnikavec, tak během této noci zabředneš do konverzací s lidmi, kteří přemýšlejí stejně jako ty a v sobotu ráno...

Jedna z nejdůležitějších schopností dnešní doby je schopnost prezentovat. Mít myšlenku, umět ji zformovat do jednoduchého a výstižného sdělení a nakonec ji přednést publiku. Zní to snadně, že? Ale přehrajte si v hlavě kolik prezentací tvého spolužáka si prospal/a anebo myslel/a na to, co budeš mít v večeři. Proto je tu Prezentiáda, kde si můžeš své prezentační schopnosti vypilovat! Co je to Prezentiáda? Prezentiáda je projekt pro žáky základních a středních škol Česka a Slovenska zaměřený na prezentační dovednosti, ve kterých žáci nejen soutěží, ale hlavně se v nich vzdělávají formou kurzů a workshopů. Soutěžící složí tým o 2–3 členech a vytvoří krátkou prezentaci na jedno z nabízených témat. Funguje už 14 let. Co účastí na Prezentiádě získáš? Máš možnost se účastnit inspirativním workshopů online či offline formou, kterými Prezentiáda pomáhá účastníkům zlepšovat si své soft-skills. Nejhodnotnější je samotná soutěž, kde si na vlastní kůži v praxi vyzkoušíš, jak vypadá tvorba prezentace od první myšlenky přes vytváření doprovodné prezentace až po chvíli, kdy si stoupneš před publikum. Zároveň získáš hodnotnou zpětnou vazbu od porotců, kteří jsou kovaní v řečnickém řemeslu. Jak vypadá Prezentiáda z úst výherkyně Grandfinále? Jakého ročníku ses účastnila? Zúčastnila jsem se Prezentiády ve školním roce 2021/22, Grandfinále bylo tedy až v dubnu 2022, nevím přesně kolikátý to byl ročník, každopádně jsem byla v prváku, takže jsem spadala do kategorie středních škol. O jakém tématu si prezentovala? V krajském kole jsem prezentovala shodou okolností o školství, respektive téma bylo: Jak bych učil já. V Grandfinále jsme si s kamarádkou vybraly téma ASAP, což byla velká výzva, každý to pojal jinak, bylo to velmi variabilní a originální vysvětlení zkratky As Soon As Possible. Jak probíhaly tvé přípravy na prezentování? Mé přípravy? No tak musely jsme vytvořit prezentaci, já se na ní samozřejmě graficky vyřádila. Ale mnohem důležitější než nějaký...

V komunitě aktivních studentů častěji a častěji rezonuje slovní spojení individuální vzdělávací plán. Co to znamená mít IVP? Pro které studenty je určené? A jaké jsou výhody i nevýhody jeho obdržení?  Co je to IVP? IVP neboli Individuální vzdělávací plán je úprava studijního plánu pro žáky základních a středních škol, kteří mají určité speciální potřeby. Díky IVP pak mají upravenou docházku a známkování. Historicky se IVP udělovalo žákům, kteří byli delší dobu nemocní a potřebovali si například přezkoušení sloučit do méně písemek testující větší úseky látky nebo žákům, kteří vrcholově provozovali sport a v době školy měli tréninky. Nově se však zrodil i nový scénář pro udělování IVP. A to pro aktivní studenty, kteří mají časově náročné mimoškolní aktivity jako například olympiády, vědecké výzkumy nebo pracovní stáže. Jak jsem získala IVP? Během prvního a druhého ročníku střední školy jsem si nabrala hodně mimoškolních aktivit, ale v té době byla distanční výuka a dalo se vše stíhat. Pak však přišel třetí ročník, kdy už bylo jasné, že všichni budeme studovat prezenčně, moje absence se začala rapidně zvyšovat a Bakaláře červenat. A v té době jsem se rozhodla, že zkusím zažádat vedení školy o IVP. V té době byste na škole IVPčkáře spočítali na jedné ruce a všichni byli sportovci. Kdybych IVP dostala, tak bych byla druhá na škole, která ho dostane na mimoškolní aktivity. Přede mnou byla jen spolužačka, která ho dostala v říjnu třeťáku. Ta se ovšem věnovala přírodovědným oborům, což u nás na škole byla vždycky veliká výhoda.  Ale rozhodla jsem se, že to zkusím. Našla jsem si na stránkách gymnázia oficiální žádost, kterou jsem doplnila o dopis řediteli, kde jsem popisovala své mimoškolní aktivity se všemi dosaženými úspěchy a doporučující dopis od Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde jsem v té době vykonávala stáž. Když jsem v...

Uvažuješ o dráze novináře? Chtěl/a by ses podívat, jak vypadá studium na pražské žurnalistice na Fakultě sociálních věd UK? Rád/a bys ses podíval/a pod pokličku práce novináře? Pak se rozhodně přihlaš na jednu z budoucích škol žurnalistiky, kterou pořádá Karlova univerzita! Kdy, kde a co Fakulta sociálních věd UK každoročně pořádá zimní a letní program pro zájemce o žurnalistiku. Program absolvuješ za pět dní, kdy se ponoříš do práce žurnalisty ze všech nejrůznějších úhlů. Zaprvé ti pedagogové ukáží kampus Fakulty sociálních věd v hlavní budově na Hollaru na Smetanově nábřeží i v Karolinu v Celetné ulici, kde se nachází speciální laboratoř pro televizní zpravodajství. Zadruhé se zúčastníš nejrůznějších přednášek, kde se dozvíš, jak psát články, jak správně mluvit v rozhlasu nebo co všechno se dá dělat v televizi. Zatřetí Zimní škola žurnalistiky nabídne exkurze do mediálních domů, kde by ses jednou mohl/a ucházet o práci. Kromě toho se můžeš zúčastnit bohatého doprovodného programu, který tě zabaví i na večer. Jak probíhal poslední ročník? V tomto článku bych tě ráda vtáhla do Zimní školy žurnalistiky, kterou jsem zažila já. Do programu jsem se přihlásila zasláním motivačního dopisu a eseje na téma Proč chci být novinářem. Přišel mi přijímací e-mail a ve dnech 6.-10.2. jsem se zúčastnila vskutku nabitého programu. V pondělí jsme se s ostatními účastníky sešli na Hollaru, kde proběhlo prvotní seznamování. Zde jsem zjistila, že za Zimní školou žurnalistiky přijeli studenti i ze Slovenska. Poté jsme byli rozděleni do dvou skupin, aby se nám mohli pedagogové individuálně věnovat. Ještě ten jsme se absolvovali interaktivní přednášku s panem Trunečkou o psaní článků, kdy jsme si v malých skupinkách vyzkoušeli psát článek v modelové situaci, kdy spadla střecha Tančícího domu. Následovala procházka po Praze, kdy nás pan Lovaš provedl po nejdůležitějších místech pro budoucího studenta žurnalistiky a novináře. V úterý dopoledne...

Když jsem nastoupila do druhého ročníku gymnázia, pohrávala jsem si s myšlenkou, že bych po střední šla studovat literaturu. Ale stejně jako každého, kdo přemýšlí a polemizuje o tom, co chce dělat po střední, mě velmi zajímalo, jak by taková práce doopravdy vypadala poté, kdy bych v ruce držela diplom. Naštěstí jsem už v šestnácti letech narazila na program Otevřená věda od Akademie věd ČR a mohla jsem si na dva roky opravdovou práci vědců vyzkoušet na Ústavu pro českou literaturu. Jak jsem se stala stážistkou Akademie věd? Jistě si pokládáš otázku, jak je možné, že šestnáctiletá cácorka z gymplu bez jakékoliv kvalifikace mohla strávit dva roky na pracovišti, kde mají ostatní vědci v průměru dva doktoráty. Odpovědí je program Otevřená věda, který už dlouhá léta pořádá právě Akademie věd. Každý rok v listopadu se na stránkách Otevřené vědy objeví seznam stáží z nejrůznějších oborů od biologie, chemie a fyzika přes geologii, techniku a archeologii až po filozofii, historii, fonetiku nebo právě literaturu. Student střední školy se může na stáž přihlásit přiložením CV, motivačního dopisu, diplomů a doporučujících dopisů. Lektor každé stáže si posléze vybere jednoho až tři stážisty se kterými následující kalendářní rok pracuje. Stáž Šárky Faicové na ÚČL AV ČR 2021 Jak jsem se o Otevřené vědě dozvěděla já? Pamatuji si, že jsem o programu poprvé slyšela už v roce 2019, když jsem nastupovala do prváku. Jenže v té době jsem žila v domění, že se v programu nabízejí jen stáže spojené s přírodovědnými obory, což mě nikdy moc nelákalo. O pár měsíců později jsem na program narazila znovu, když jsem během covidové pandemie hledala zajímavé projekty, kterých bych se mohla účastnit. Tehdy jsem se dala do řeči s jiným aktivním studentem, který se účastnil Otevřené vědy v roce 2019 na Ústavu státu a práva a vyhrál se...

Je to tady! Oficiálně máme za sebou první semestr programu KudyKampus! Celý tým je na jeho podobu náležitě pyšný, protože se na něm podílelo 90 mladých účastníků, kteří chtěli objevovat sebe samotné, 38 inspirátorů, kteří se podělili o své zkušenosti s oborem, 9 mezinárodně certifikovaných koučů, kteří pomáhali účastníkům najít správnou životní i profesní cestu. A díky všem těmto aktérům se podařilo uskutečnit 45 jedinečných workshopů, které otevřely nové dveře. Co na program říkají jeho absolventi? Naplnilo se tvé očekávání od programu? „Potkal jsem se s velkým množstvím opravdu skvělých lidí, kteří mají co nabídnout. Podílel jsem se na super projektech a měl možnost nahlédnout „pod pokličku”.” Matyáš Paulíny „Ano, má očekávání se naplnila, KudyKampusové dopoledne pro mě bylo vždy dopoledne, na které jsem se těšila.” Alžběta Klonfarová „Nenapadá mě žádný projekt, který by nabízel tak obrovskou škálu témat, přednášek a přednášejících.  U mě to splnilo očekávání naprosto. Každý z workshopů byl v něčem jiný. P.S. navíc jsem díky workshopům v KK objevil kouzlo Skautského Institutu :).” Jakub Meyzr „Získal jsem spoustu nových pohledů na podnikání a na běžný pracovní život. Někdy jsem se dokonce podíval i do prostředí, ve kterém přednášející tráví každý den, což akorát zvětšilo autenticitu celého workshopu.” Tomáš Jodas Vnímáš u sebe díky projektu posun? „Určitě ano. Všechny moje kurzy byly z Business a kariéra. Naučil jsem se, že naplnit moje sny (mít svojí firmu) nebude až tak jednoduché. Pobral jsem mnoho zkušeností, které věřím, že budu potřebovat. V neposlední řadě jsem se seznámil z mnoha zajímavými a chytrými lidmi.” Tobiáš Putz „Osobní posun vnímám hlavně v tom, že jsem posunula své hranice jít do neznámého prostředí mezi cizí lidi, tedy vystoupit z komfortní zóny určitého stereotypního života. Taky jsem se díky workshopům dozvěděla o různých pracovních pozicích.” Nela Náplavová „Rozhodně, uvědomila jsem si, že bych...

V KudyKampusu propojujeme Generaci Z s firmami, organizacemi i TOP lidmi ve svých oborech, pořádáme workshopy a zajišťujeme stáže. A právě nyní hledáme stážisty do projektu Safezóna, který se zabývá duševním zdravím mladých lidí, na pozici Junior Project Manager a také na pozici Scrum Master! Pokud máš zájem o pozici Junior Project Manager, tak… 👉 Co budeš mít na starost? Řízení projektu ve všech jeho fázích - inicializace, plánování, realizace, monitoring a reporting, prezentace výstupů, vyhodnocování a uzavření.Stanovení časového a finančního plánu realizace projektu.Řízení finančních zdrojů, nákladů, výnosů a cash flow projektu. Pokud máš zájem o pozici Scrum Master, tak… 👉 Co budeš mít na starost? Organizaci a vedení porad a setkávání týmu jak online, tak offline, včetně sepisování zápisů.Komunikaci timeline projektu do týmu a hlídání deadline aktivit projektu.Motivování týmu, řešení případných problémů a držení dobré atmosféry v týmu. V obou případech… 👉  Co tím získáš? Nejen 3Z! ZKUŠENOSTI. Pokud jsi úplný začátečník, naučíme tě základy projektového managementu nebo organizování, které si můžeš rovnou vyzkoušet v praxi. A jestliže jsi už junior, tak své znalosti můžeš zdokonalovat a zkoušet různé nové věci, které Tě zrovna napadnou. ZODPOVĚDNOST za odvedenou práci. To se do života prostě a jednoduše bude hodit. Fakt. Věř nám.ZÁBAVU s naším skvělým týmem složeného z mladých lidí Generace Z, kteří nechtějí jen sedět ve školní lavici, ale chtějí se učit přímo z praxe a zároveň chtějí pomáhat mladším lidem s jejich duševním zdravím.No a samozřejmě mnohem víc! Ale to musíš zažít sám/sama 😊. 👉  Co od Tebe očekáváme? Chuť se učit novým věcem.Flexibilitu.Dodržování deadline.Strukturu.Zápal pro věc a radost z dobře odvedené práce. 👉 Už se vidíš v našem týmu? Pecka! Tak se ozvi naší Marii na e-mail froulikova.marie@gmail.com nebo její LinkedIn a připiš jen pár slov o tom kdo jsi a proč by jsi chtěl/a být součástí našeho...

Přihlásil/a ses se do Otevřené vědy a nevíš, co vás čeká na konci? Tak to jsi na správném místě, protože v dnešním článku tě nechám nahlédnout do zákulisí Studentské vědecké konference Otevřené vědy, která se odehrává každoročně v listopadu a stážisté zde před odbornou porotou prezentují svou roční práci. Pro mě už se letos jednalo o druhou Studentskou vědeckou konferenci, neboť jsem byla stážistka už minulý rok. Jenže v roce 2021 probíhala konference ve velmi omezené míře kvůli epidemiologickým opatřením, takže jsem byla velmi ráda, že jsem si akci mohla ještě letos zopakovat. Letos se konference odehrála ve dnech 24. až 25. listopadu v prostorách Fyzikálního ústavu AV ČR na Ládví. Stejně jako minulý rok ve čtvrtek přednášeli stážisté z 1. vědní oblasti, což byly obory jako biologie nebo chemie, v pátek dopoledne 2. vědní oblast neživé přírody (geologie, fyzika nebo IT) a odpoledne 3. vědní oblast humanitní. Já jsem už druhým rokem pracovala na Ústavu pro českou literaturu, takže má stáž spadala do 3. vědní oblasti. Ačkoliv jsem společně se svými kolegyněmi přednášela až v půl šesté, tak jsem chtěla slyšet i ostatní práce, takže jsem dorazila na 14:00, kdy proběhlo slavnostní zahájení humanitního bloku. Při příchodu jsem dostala tašku s dárky od sponzorů, programem konference a visačkou. Poté jsem si vyzvedla tričko v preferované velikosti a vyzvedla si certifikát o absolvování stáže. V předsálí byl pro stážisty připraven raut s kávou, čajem, džusem, sendviči či salátem. Po kávě a občerstvení jsem se přesunula do sálu, kde moderátor představil tři porotce, kteří měli za úkol vyslechnout prezentace stážistů, poskytnout jim zpětnou vazbu a posléze vybrat tři výherce. V tomto ročníku už poněkolikáté za stůl porotců usedl Mgr. Jan Mařík PhD. z Archeologického ústavu, PhDr. Eva Doležalová, Ph.D. z Historického ústavu a PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA z Ústavu pro...

V KudyKampusu propojujeme Generaci Z s firmami, organizacemi i TOP lidmi ve svých oborech, pořádáme workshopy a zajišťujeme stáže. A právě nyní hledáme stážisty do projektu Safezóna! 👉 Koho přesně hledáme? Pro projekt Safezóna, který se zabývá duševním zdravím mladých lidí, hledáme stážisty do marketingového a obsahového týmu. 👉 Co budeš mít na starost? Nabíráme nyní opravdu pro celý marketingový a obsahový tým, takže si budeš si moci vybrat z pozic, které pro tebe budou ty best: Marketing specialista junior: Chceš si vyzkoušet práci markeťáka? Budeš mít možnost vyzkoušet si vše - od samotného plánování strategie, přes vytváření obsahových plánů i PR kampaní až po koordinaci a komunikaci s externími organizacemi. Copywriter: Hledáme člověka, který bude psát články na blog, tiskové zprávy, příspěvky na sociální sítě… zkrátka vše, co bude zrovna potřeba. TikTok guru: Vezmeš si do parády náš TikTok od A do Z - vymýšlení konceptu videí, nahrávání, stříhání a publikování videí, odpovídání na často funny komentáře... Ale neboj, nemusíš v tom být sám/a. Stačí si říct, co všechno zvládneš a na koho by bylo potřeba sehnat člověka dalšího. 👉  Co tím získáš? Nejen 3Z! ZKUŠENOSTI z marketingu. Pokud jsi úplný začátečník, naučíme tě základy marketingu, které si můžeš rovnou vyzkoušet v praxi. A jestliže jsi už junior, tak své znalosti můžeš zdokonalovat a zkoušet různé nové věci, které Tě zrovna napadnou. ZODPOVĚDNOST za odvedenou práci. To se do života prostě a jednoduše bude hodit. Fakt. Věř nám. ZÁBAVU s naším skvělým týmem složeného z mladých lidí Generace Z, kteří nechtějí jen sedět ve školní lavici, ale chtějí se učit přímo z praxe. No a samozřejmě mnohem víc! Ale to musíš zažít sám/sama 😊. 👉  Co od Tebe očekáváme? Chuť se učit novým věcem.Zápal pro věc. Flexibilitu. 👉 Už se vidíš v našem týmu? Pecka! Tak se ozvi naší Nikol...

Jsi na střední škole a uvažuješ o dráze vědce? Chceš nahlédnout do vědeckého ústavu a rok pracovat pod vedením zkušených lektorů? Toužíš si zlepšit své prezentační schopnosti, na konci roku svou práci představit na Studentské vědecké konferenci odborné porotě a zasoutěžit si o 30 000 Kč? Pak se rozhodně přihlaš do Otevřené vědy 2023! Co je to Otevřená věda? Otevřená věda je studijně-pracovní program pro středoškolské studenty od Akademie věd ČR, který se od roku 2005 zaměřuje na popularizaci vědních oborů a výzkumu tím, že každý rok vypisuje přes sto stáží z přírodovědných i humanitních oborů. Na stáže studenti dojíždějí za odborníky pracující v ústavech, které najdeš především v Praze ale také v Jihočeském, Středočeském, Jihomoravském, Olomouckém kraji nebo na Vysočině. Na stáž si lektoři vybírají jednoho až tři studenty. Přihlásit se můžeš na více stáží, ale vykonávat můžeš pouze jednu. Jak se na Otevřenou vědu přihlásit? Letos se 1. listopadu na stránkách otevrenaveda.cz objevilo mnoho stáží, do kterých se může přihlásit každý student střední školy. U každé stáže najdete název, místo konání, její obor, lektora stáže, instituci, ve které se stáž bude odehrávat, počet hodin stáže na měsíc a bližší představení tématu, kterým se budou vybraní stážisté zabývat. Stáže trvají jeden kalendářní rok.  Jako zájemce sepíšeš motivační dopis s životopisem a zašleš ho nejpozději do 30. listopadu. Ke své přihlášce také můžeš přiložit diplomy, certifikáty nebo doporučující dopisy, které mohou doložit tvůj zájem i úspěšnost v oboru. V druhé polovině prosince se ti ozve Otevřená věda formou e-mailu, zda si tě lektor vybral či nikoliv. Jak stáž probíhá? Svou práci zaznamenáváš do elektronického Deníku studenta. Pokud na stáž dojíždíš, Akademie věd ČR Ti na základě předložených jízdenek cestu za studiem proplatí. Celý rok se završuje Studentskou vědeckou konferencí, kde studenti prezentují svou práci před ostatními týmy. Stáže jsou rozděleny...

Vzdělání není něco, co můžeš ukončit. A také to nemusí být něco, co skončí v momentě, kdy opustíš budovu střední školy. Často od svých vrstevníků slýchávám, že nemají ponětí, kam si podají přihlášku na vysokou či jakou práci chtějí vlastně vykonávat. Kde mají zjistit, co je vlastně baví? A já vždycky odpovídám, že si to musí zkoušet, zkoušet a ještě jednou zkoušet. Dnešní doba nabízí mnoho způsobů neformálního vzdělávání pro středoškoláky a je to z naší zkušenosti nejlepší cesta, jak poznat sebe samotného. Kde začít hledat? Pokud po ruce nemáš žádného aktivního středoškoláka s podobnými zájmy jako ty, kterého by se zeptal/a na jeho cestu, doporučím ti odrazový můstek v podobě stránky https://www.prostredoskolaky.cz/. Najdeš zde širokou databázi mimoškolních aktivit, které si vyfiltruješ podle předmětu tvého zájmu (přírodní vědy, humanitní vědy, sport, podnikání, umění, jazyky, IT a robotika…) a dále si zvolíš preferovaný typ akvitity (soutěž, vzdělávací kurz, dlouhodobý program, konference…). Tímto ti web nabídne mimoškolní aktivity na míru a ty můžete začít objevovat! Jaký typ mimoškolní aktivity si vybrat? Mým nejoblíbenějším typem mimoškolní aktivity jsou ty dlouhodobé programy (konkrétně stáže). Stáže jsou dle mého názoru nejlepším způsobem, jak poznat instituci, její zaměstnance a především si zkusit práci, kterou bys v budoucnu chtěl/a vykonávat ale možná o ní máš zkreslené představy. Pokud ti však práce v instituci sedne, nabereš mnoho cenných zkušeností, získáš významné kontakty do budoucna a v případě, že se ukážeš jako pracovišti jako šikovný, tak se z neplacené stáže může stát stálý pracovní poměr s odměnou. Na druhou stranu se jedná o závazek, který uděláš na několik měsíců (v mém případě na celý kalendářní rok) a znamená to pořádnou dávku času. Takže pokud cítíš, že máš málo času, tak zvol spíše soutěž.  Kde najít motivaci? Sama moc dobře vím, že občas není snadné dělat „něco navíc“. Jako středoškolák...

Chceš si vyzkoušet psát vědeckou práci a nechceš čekat na bakalářku? Rád bys spolupracoval s univerzitou nebo jinými výzkumnými institucemi? Přidává tvoje vysněná vysoká škola body za umístění v soutěžích? Pak se rozhodně zapoj do soutěže Středoškolská odborná činnost! Co je to SOČ? SOČ spočívá v soutěžení mezi středoškoláky v osmnácti kategorií oborů se svými výzkumnými pracemi. SOČ je jedna z nejprestižnějších mimoškolních aktivit, která vás naučí psát výzkumnou práci, sestavit teoretickou část podpořenou kvalitními zdroji, doprovodit své teze z teorie praktickou částí, spolupracovat s významnými institucemi jako je Akademie věd nebo jedna z mnoha vysokých škol, která nabízí, že svůj výzkum můžete provádět u nich a nakonec si zlepšíte i své prezentační schopnosti, když před odbornou porotou o své práci mluvíte. Pohled na SOČ očima Alžběty Křivohlavé  Abys ses mohl podívat pod pokličku soutěže, tak ti KudyKampus přináší rozhovor s vítězkou celostátního kola soutěže SOČ ve školním roce 2021/22 Alžbětou Křivohlavou, která dokonce se svou prací postoupila do Tchaj-wan international science fair! Jak ses o SOČ dozvěděla a co bylo hlavní motivací, aby ses do projektu přihlásila? O SOČ jsem se dozvěděla ve škole od učitelů a spolužáků, kteří se soutěže již zúčastnili nebo to mají v plánu. Do soutěže jsem se přihlásila, protože jsem si chtěla zkusit napsat odbornou práci a věděla jsem, že musím tak jako tak napsat seminární práci k maturitě z dějepisu.  Hledala jsi téma nebo si téma našlo tebe? Čemu ses věnovala? Jak se práce jmenovala? Věděla jsem, že chci spojit regionální historii s hudbou, a tak jsem oslovila Mgr. Víta Aschenbrennera Ph.D., který mi navrhl a následně konzultoval téma spartace (tedy přepisu rukopisu) duchovních skladeb z 18. století, nalezených na kůru arciděkanského kostela v Klatovech, do počítačového programu Musescore a doplnění historicko-kulturního kontextu. Toto téma se mi zalíbilo hlavně proto, že vidím jasný...

Naše duševní zdraví zažívá každodenní bombardování ať chceme, nebo nechceme. Důležité je však se o něj pravidelně starat a ono bombardování snížit na minimum. Když je totiž naše psychika v nestabilitě, tak jednoduše nejsme v pohodě a často to zachází až do extrémů. Víš třeba, že sebevražda je na evropském kontinentu podle UNICEF druhou nejčastější příčinou úmrtí nás - mladých lidí? To bohužel potvrzuje i výzkum, který proběhl v KudyKampusu ve spolupráci s Českou středoškolskou unií - z něho vychází, že skoro 35 % ze všech dotázaných zástupců Generace Z vidí jako východisko ze svých psychických problémů smrt. Jak je na tom tedy Tvé duševní zdraví? A jak o něj správně pečovat, aby jsi byl/a v psychické pohodě? Pojďme se na to podívat. Zdroj: Canva Co je to vlastně duševní zdraví? Jak už název sám napovídá, jedná se o určitý druh zdraví. Světová zdravotnická organizace  (WHO) definuje zdraví jako stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky. A duševní zdraví se zaměřuje právě na tu psychickou část. To znamená, že nezažíváme stres, máme radost se života nebo máme prostě jen uspořádané myšlenky. WHO uvádí, že blahobyt jednotlivce zahrnuje realizaci jeho schopností, zvládání běžných stresů života, možnost produktivní práce a schopnost přispívat k prospěchu své komunity. Jak je na tom duševní zdraví mladých lidí? Jednoduše řečeno - dost špatně. Nezávisle na sobě to ukazují různé výzkumy. Péče o duševní zdraví je ale velice důležitá, přiznáváme však, že to není jednoduché. Dennodenně jsme totiž vystavováni neustálému stresu a když je dlouhodobý, tak má obrovský negativní vliv na naši psychiku. Co nám, mladým lidem, podle výzkumu dělá největší starosti? Zdroj: STEM/MARK pro UNICEF, 2021, převzato z UNICEF Škola má na naše duševní zdraví všeobecně spíše negativní vliv. Když se vysokoškolských studentů medicíny ptali, zda během studia zažívají stres, až...

Třetí týden workshopů za námi a my se opět těšíme z neutuchajícího zájmu vás, mladých lidí, o praktické workshopy s odborníky z praxe. Tento týden se nesl v duchu udržitelnosti, umělé inteligence a lidských práv. Jak to dopadlo? 👉 Jak mohou firmy dělat dobro? Začátek týdne odstartoval workshop s tématem, které je čím dál tím více důležitější řešit. Bylo to o společenské odpovědnosti firem, světě neziskovek i o udržitelném marketingu a greenwashignu. Pod svá křídla si jej vzala přímo naše zakladatelka a CEO KudyKampusu Marie. A něco si z něj odnášíme i my - Generace Z udržitelnost a společenskou odpovědnost firem opravdu řeší! Celým setkáním se nesla hlavní otázka: „Jak to tedy vlastně je? Čemu mohu věřit a podle čeho se orientovat?“ „Všude je mnoho informací. K tomu, abych se mohla chovat odpovědně, si toho musím hodně načíst a naposlouchat. Je náročné se v tom zorientovat. A greenwashing mi to dost ztěžuje 😕. Řekne se jedna lahev, to přece mnoho škody neudělá - jenže v součtu je to už na pováženou. Sklo nebo plast? Co je pro přírodu lepší?” říká jedna účastnice. Maruška je proto dotazy navedla na to, co by jim pomohlo. A výsledek? 👇 „Rozhodně by mi pomohla jasnější komunikace ven k lidem. Ať už to půjde od jednotlivců, neziskovek, nebo firem - jen u těch bych potřebovala vědět, jak rozeznat greenwashing. Určitě srozumitelnost, jednoznačnost a dohledatelnost. Prostě to mít hezky a jednoduše napsané na jednom místě.“ 👉 Zjisti jak nás ovlivňuje umělá inteligence Uprostřed týdne vzal potom Jan Romportl Generaci Z do víru umělé inteligence. Prošli si stručným úvodem do problematiky, dozvěděli se, v jakých oborech a životních situacích se s umělou inteligencí mohou potkat a přišlo i na ryze praktickou část - ve skupinkách si totiž vyzkoušeli rozebrat konkrétní problémy a navrhnout na ně řešení. Tak...

V poslední části bych ráda celý měsíční pobyt v Anglii zhodnotila. I když se z druhé části, kde jsem vyjmenovávala všechna ta úžasná místa, mohlo zdát, že takové zkušenosti nelze nic vytknout.  Nebudu se dlouhosáze rozepisovat o tom, že jsem se zlepšila v angličtině, protože to se tak trochu očekává. Ale pravdou je, že pokud jsem se předtím bála mluvit anglicky, tak tenhle měsíc to absolutně vymazal. Je totiž pravdou, že před Oxfordem jsem byla tím člověkem, který nad větami usilovně přemýšlel, protože nechtěl udělat žádné chyby. Po třech dnech strávených 24/7 v anglickém prostředí jsem přepnula natolik, že jsem už jenom mluvila a mluvila. I když jsem ve škole strávila spoustu času (šedesát hodin, jak bylo zmíněno v druhé části), tak za mě tím největším bonusem byly ty hodiny okolo (rozhovory s přáteli u snídaně na kampusu, objednávání si sendviče v kavárně nebo vyřizování si autobusové lítačky). Z tohoto důvodu jsem neskutečně ráda, že jsem zvolila anglicky mluvící zemi.  Oxford mě také naučil, že se na sebe mohu a zároveň musím spolehnout. Ať už se naskytl jakýkoliv problém, tak jsem ho řešila sama bez pomoci rodičů a navíc samozřejmě v angličtině. Je to taková metoda „hoď do vody a plav“. A takhle jsem si na sebe ušila boudu, která mě však naučila samostatnosti. Zároveň bych chtěla říct, že pokud ve mně před odjezdem byly jakékoliv předsudky k ostatním národnostem, tak jsem odlétala bez nich. V mé třídě jsem potkávala spolužáky z Argentiny, Kolumbie, Vietnamu, Japonska a samozřejmě z celé Evropy. Kdybych do každého rozhovoru nepřicházela s respektem, tak bych neobstála. Občas to nebylo jednoduché, protože mám pocit, že pro spoustu lidí - stejně jako částečně i pro mě - je jednodušší chytit se stereotypů než se více pídit po skutečném obrazu. Jedna z nejkrásnějších věcí už od začátku byly...

V dnešním článku bych ti ráda představila Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu. Program, který funguje pod záštitou britské královské rodiny a od roku 1956 motivuje mladé lidi od 14 do 24 let k všestrannému osobnímu rozvoji. Zajímá tě tato mimoškolní aktivita? Chceš posunout hranice své komfortní zóny, něco nového se naučit a získat mezinárodně uznávaný certifikát? Pak si v následujících odstavcích přečti příběh Ladislava Dostála, který nedávno zakončil svou čtyřletou DofE cestu. Začátek cesty Ladislav Dostál se o programu Mezinárodní cena vévody z Edinburghu dozvěděl na počátku roku 2019 z internetu, když chodil do třetího ročníku gymnázia. Už v té době mu studium na gymnáziu nestačila a chtěl se vzdělávat i mimoškolně. Tak kromě stáže na Ústavu státu a práva AV ČR, aktivní práce pro studentský senát na gymnáziu a město Příbram začal plnit bronzovou úroveň DofE, protože se chtěl naučit zase něco nového a vzdělávat se všestranně, jak říká filozofie programu. Bronzová úroveň V každé úrovni se program plní ve čtyřech oblastech - dovednosti, sportu, dobrovolnictví a expedice. V bronzu to znamenalo dvěma oblastem tři měsíce, třetí půl roku a následně úroveň zakončit expedicí. Ladislav si jako dovednost vybral archeologické výzkumy, protože ho archeologie už delší dobu zajímala a chtěl si vyzkoušet, jaké je to být archeologem v praxi. Výzkumy prováděl v Mikulandské ulici na Praze 1, kde pochopil, že být archeologem opravdu neznamená jenom očišťovat artefakty štětečkem, nýbrž se jedná o tvrdou a fyzickou náročnou práci. Kromě toho přičichl i k kvalifikovanější práci techniků, kteří tvoří technické nákresy. Jako sport si vybral turistiku hlavně proto, aby ji mohl vykonávat celoročně. Vzhledem k jeho zájmu o kulturu a historii Příbrami své turistické výlety směřoval právě do katastrálního území Příbrami, kde mapoval pamětihodnosti a významné budovy. Ve třetí oblasti dobrovolnictví se zúčastnil projektu Starší kamarád ve kterém se věnoval dětem...

Odstartovali jsme druhý týden a máme za sebou další dva workshopy! Tentokrát na téma etického hackování a vynálezů na ČVUT. A co víc, do KudyKampusu přibylo dokonce více účastníků! Dostali jsme se už přes číslo 90 a nás zajímá - pokoříme do konce semestru číslo 1️⃣0️⃣0️⃣? 👉 Jak žít mimo systém, žít ve svobodě a podle sebe aneb etické hackování Co znamená hackovat eticky? Jaké to je být digitálním nomádem? Co je to digitální totalita? Dá se žít bez občanky a bankovního účtu? Pokud vás někdy napadaly takovéto otázky, tak fakt nejste jediní. Hlavou létaly i našim účastníkům, kteří se právě proto příhlásili na workshop Pavola Luptáka, který jim to celé objasnil. Společně se podívali na vnímání světa jiným pohledem. Zabrousili do etiky, filozofie, historie, investování, kryptoměn i hackování. Pavol Generaci Z ukázal, jak se vyhnout byrokracii, omezit svou digitální stopu a žít bez občanky i bankovního účtu. Zdá se ti to nemožné? Tak příště doraz na workshop i ty a přesvědč se sám, že to fakt jde. „Workshop s Pavolem Luptákem se dá shrnout do jednoho krátkého: „Cože?“ Absolutně jsem netušila, že něco takového je možné. Pavol navíc umí mluvit velmi poutavě a zábavně. Čtyři hodiny s ním utekly jako voda!”Barča Dolenská, autorka článků na blogu KudyKampus 👉 Projdi cestou vynálezu na ČVUT České vysoké učení technické v Praze jistě znáš. Řeší se tady třeba otázky typu jak se rodí vynález, jaká je jeho cesta od myšlenky až po reálné provedení a jak vynálezy mohou ovlivnit běh celého světa. A toto všechno účastníkům KudyKampusu představil David Pešek - technologický skaut a projektový provokatér, jak sám o sobě říká, v jeho prezentaci v závěru druhého týdne workshopů na KudyKampus. Zdroj: ČVUT Tak co, přidáš se do KudyKampusí party i Ty a pokoříš s námi tu stovku účastníků? 🤩 Za KudyKampus,...

Zajímá tě politika? Toužíš na vlastní kůži poznat fungování amerického Kongresu? Máš v kalendáři volno první týden v září? Potom si rozhodně přečti tento článek, který tě seznámí s Českým modelem amerického Kongresu a pokud tě projekt zaujme, tak nezmeškej přihlašování na ČMAK 2023! Co je to ČMAK? ČMAK je jedinečná politická simulace, která se věnuje americkému Kongresu a dění okolo něj. Jedná se o vzdělávací akci, která účastníka naučí principy demokracie, způsob fungování amerického politického systému, základy diplomacie, tvorby kompromisů nebo schopnost pregnantně formulovat své argumenty. Odehrává se vždycky na začátku září od neděle do pátku v Plzni. A právě v centru Plzeňského kraje se setkají dvě stovky mladých středoškoláků a vysokoškoláků z Česka i Slovenska. Jaké role si na ČMAKu můžete vyzkoušet? Vzhledem k tomu, že se jedná o politickou simulaci, tak jsou mezi účastníky rozděleny role. V květnu každého roku, kdy se otevírá možnost podat si přihlášku, píšeš motivační dopis právě na první preferovanou pozici. Dále si vybíráš ještě druhou a třetí preferovanou pozici. Jako první logické rozdělení se hodí na republikány a demokraty. Pokud se cítíš v politickém spektru více nalevo, pak budeš více soucítit s názory demokratů. Na druhou stranu i příznivci pravice si mohou vyzkoušet být v kůži republikána. Ovšem i strany se dělí na jednotlivé frakce, které jsou více a méně levicové či pravicové. Zároveň však velmi doporučuji si zkusit i roli, která ti není úplně nejbližší, protože se tím odpoutáš od vlastních přesvědčení a v budoucnosti budeš schopen lépe naslouchat názorům ostatních. Můžeš se stát poslancem ve Sněmovně reprezentantů. Při přihlašování si kromě preferované strany (např. republikánská) a frakce (např. Klub za Svobodu) volíš stát a dále výbor. U poslanců je to výbor pro energii a hospodářství, výbor pro národní bezpečnost, výbor pro školství a práci, výbor pro dohled a reformu, výbor...

Navazování prvních kontaktů Pokud máte strach z nových kolektivů a je to jeden z důvodů, proč se bojíte sami vycestovat, tak vám povím malou historku, která vás snad uklidní. Když mě taxík vyhodil na rezidenci s názvem Slade Park, provedla jsem první check-in na recepci a nechala si od moc milého pána na recepci vynést kufr do druhého patra, byla jsem akorát připravená padnout za vlast, jak jsem byla unavená. Jenže jsem v chodbě potkala svůj osudový kontakt - dívku jménem Hania z Polska. Ještě jsem si ani nestačila postavit kufr do pokoje nebo si onen pokoj prohlédnout a Hania mi nabídla, že mi ve společné kuchyni uvaří čaj. I přes moji unavenost jsem na čaj měla chuť a nechtěla jsem zašlapat možnost prvního přátelství. Tak jsem rychle vyhodila kufr v novém domově, popadla jsem pár typických českých sladkostí a mířila jsem do kuchyně. Ačkoliv jsem za normálních okolností nesmírně ukecaný člověk, ten večer jsem fungovala podstatně pomaleji. Výhoda této situace bylo, že Hania vždycky byla energii napěchovaný extrovert, která si s radostí všechny introverty adoptovala. A přesně takto - u nejlevnějšího english breakfast čaje a kolonádských oplatek - jsem našla svoji oxfordskou nejlepší kamarádku.  Následující den - takzvaný Introduction Day - pokračovalo poznávání nově příchozích studentů. Pamatuji si, že po tomto dni jsem začala představování nenávidět. Hlavně už nikdy neříct svoje jméno, odkud jsem, na jak dlouho tu jsem, zda bydlím v rezidenci nebo u host-rodiny. Ale neustálé opakování těchto základních informací opravdu stálo za to, protože jsem díky tomu poznala ranec lidí, se kterými jsem se střetávala během celého měsíce. Mými oblíbenkyněmi se stala Saga ze švédského Stockholmu a Zeynep z tureckého Istanbulu. Dohromady ještě s Haniou jsme tvořily rozmanitou čtveřici. V lavici Jeden z hlavních účelů, proč jsem se do Oxfordu vydala, bylo samotné zdokonalení mé angličtiny....

V KudyKampusu propojujeme Generaci Z s firmami, organizacemi i TOP lidmi ve svých oborech, pořádáme workshopy a zajišťujeme stáže. A právě nyní hledáme stážisty do projektu Safezóna a taky přímo k nám do KudyKampusu! 👉 Koho přesně hledáme? Pro projekt Safezóna, který se zabývá duševním zdravím mladých lidí, hledáme stážisty, kteří si pod svá křídla vezmou správu Instagramu (aktualizace: již obsazeno, děkujeme za zájem!) a taky lidi, kteří se budou věnovat copywritingu. A k nám do KudyKampusu sháníme TikTok guru, kteří se toho nebojí a společně se zbytkem týmu budou natáčet všechny aktuální TikTokové trendy. 👉  Co tím získáš? Nejen 3Z! ZKUŠENOSTI z marketingu. Pokud jsi úplný začátečník, naučíme tě základy marketingu, které si můžeš rovnou vyzkoušet v praxi. A jestliže jsi už junior, tak své znalosti můžeš zdokonalovat a zkoušet různé nové věci, které Tě zrovna napadnou. ZODPOVĚDNOST za odvedenou práci. To se do života prostě a jednoduše bude hodit. Fakt. Věř nám. ZÁBAVU s naším skvělým týmem složeného z mladých lidí Generace Z, kteří nechtějí jen sedět ve školní lavici, ale chtějí se učit přímo z praxe. No a samozřejmě mnohem víc! Ale to musíš zažít sám/sama 😊. 👉  Co od Tebe očekáváme? Chuť se učit novým věcem.Zápal pro věc. Flexibilitu. 👉 Už se vidíš v našem týmu? Pecka! Tak se ozvi naší Nikol na e-mail nikol.panosovaa@gmail.com nebo její LinkedIn a připiš jen pár slov o tom kdo jsi a proč by jsi chtěl/a být součástí našeho týmu. Domluvíme call, probereme případné otázky a pokud slovo dá slovu, tak se staneš součástí 🤩. Těšíme se! Autor: Nikol Panošová

Celkově 85 z vás, mladých lidí, se rozhodlo vyměnit školní lavice za účast na praktických workshopech a přihlásilo se do podzimního semestru KudyKampus 2022. Workshopy nám odstartovaly v pondělí 19. 9. a již nyní na ně máme samé pozitivní reakce, za které moc děkujeme! No a jak to celé vypadalo? Pojď se na to společně s námi kouknout. Nejistý začátek Na začátku prázdnin měla CEO KudyKampusu Marie společně s celým našim týmem vnitřní přání přivést do prvního běhu KudyKampusu 50 účastníků. Toto číslo vypadlo dlouhou dobu jako naprostá utopie a celý náš tým propadl určitému zmaru. Fakt jsme se báli, že letos se brány KudyKampusu nebudou moct otevřít… Ale jakže se to říká? Nakonec vždycky všechno dobře dopadne, nebo ne? A taky že dopadlo! A co víc, dopadlo to nad naše očekávání. Pár dní před deadline přihlášením se zvedla ohromná vlna zájmu a přihlásilo se vás neskutečných 85. Jak na to reagovala Maruška? „Nepředpokládaná vlna zájmu, která se pár dní před koncem přihlašování zvedla, převýšila předpokládané kapacity projektu. Tohle procvičení ve flexibilitě byla úžasná třešnička na dortu. A to všechno díky podpoře studentských organizací v šíření povědomí a především díky vymazleným sociálním sítím KudyKampusu, za kterými stojí báječný tým. Vám všem patří velká poklona - Nikol Panošová, Lucie Košatová, Emma Babáková, Barbora Dolenská, Barbora Weigelová, Marianna Kohoutová a čerstvě i Tereza Selnekovičová a Zita Křivská.”  Marie, Zakladatelka a CEO KudyKampus 👉 Psst! Nezapomeň nás na těch vymazlených sociálních sítích sledovat i ty! Najdeš nás na TikToku, Instagramu, Facebooku i LinkedInu 🤩. 👈 Úspěšné pokračování Po nejistém začátku semestru jsme jej ovšem společně s vámi úspěšně odstartovali.  Hned v prvním týdnu jste si vy, lidé z řad Generace Z, mohli vybrat hned ze čtyř druhů workshopů. Pojďme si je jednotlivě ukázat. 👉 Jak funguje náš mozek? Hned v pondělí účastníci zamířili...

Máš volno ve svém kalendáři, chceš si vyzkoušet, jak vypadají opravdové vysokoškolské přednášky, podívat se na půdu nejrůznějších fakult Univerzity Karlovy a naučit se mnoho nového? Pak se musíš přihlásit na letošní ročník Juniorské univerzity Karlovy! Co je to JUK? Juniorská univerzita Karlova je program pro středoškoláky, kteří si po zvolení zaměření (lékařské, společenskovědní, přírodovědné a humanitní) přihlásí na simulaci univerzitního studia a budou každý týden po dobu čtyř týdnů dojíždět na Univerzitu Karlovu, účastnit se poutavých přednášek od špičkových vyučujících a na konec zažijí i promoci! Lékařské zaměření Uvažuješ o tom, že po střední budeš studovat medicínské obory? Pak je tu pro tebe lékařské zaměření v pěti přednáškách vždy v pondělí od 17:00 do 18:30! 3. lékařská fakulta: Postavení pacientů v českém zdravotnictví (3. října) od MUDr. Davida Marxe, Ph.D. Lékařská fakulta v Plzni: Krev a krvetvorba (10. října) od Prof. MUDr. Mgr. Zbyňka Tonara, Ph.D.1. lékařská fakulta: Anatomie v moderní medicíně (17. října) od MUDr. Květoslava ČervenéhoLékařská fakulta v Hradci Králové: Jak léčí současná Oftalmologie? (31. října) od Prof. MUDr. Hany Langrové, Ph.D., FEBO2. lékařská fakulta: Biologie nádorů mozku - implikace pro budoucí léčbu (7. listopadu) od Prof. MUDr. Josefa Zámečníka, Ph.D. Pro přihlášení zavítej na stránku: http://ipc1.cuni.cz/reg/index.php?event=10707 Společenskovědní zaměření Pokud máš raději obory z řad věd společenských, pak se určitě podívej na program druhého odvětví programu, které běží souběžně s lékařským! Jedná se o čtyři přednášky vždy od 17:00 do 18:30. Fakulta sociálních věd: Politické strany v Česku aneb co jsou zač a k čemu (5. října) od Mgr. Lukáše Hájka, M.A., Ph.D.Fakulta humanitních studií: Pevný základ humanitních tradic a mnohost přístupů k současnosti (13. října) od PhDr. Ivana RyndyFilozofická fakulta: Od středověké Rusi k ruskému impériu Petra I. Velikého (2. listopadu) od Doc. PhDr. Dany Pickové, CSc.Husitská teologická fakulta: S čím odcházel do podsvětí starověký hrdina Středomoří?...

Nevíš, jak strávit příští léto? Chceš si vylepšit schopnost mluvit cizím jazykem, poznat jiný styl výuky nebo se připravit na mezinárodní jazykovou zkoušku? Přemýšlíš o odcestování bez rodičů a českých přátel do zahraničí, aby ses osamostatnil? Pak si určitě přečti, jak vypadá takový jazykový kurz bez filtru! Zdroj: EF Academy | International boarding school in Oxford Jak to celé začalo? Původní myšlenka odcestovat na část prázdnin na jazykový kurz se poprvé objevila už na podzim 2019 v mých patnácti letech, kdy jsem se spojila se společností Education First (dále jen EF) na kterou jsem měla v té době velmi dobré reference. Po několika prvních telefonátech a vyměněných e-mailech s EF má představa stávala více a více konkrétní. Chtěla jsem cestovat na jeden měsíc do Oxfordu na intenzivní kurz a bydlet v rezidenci společně s vrstevníky z celého světa. Uvažovala jsem ještě o Londýně nebo Brightonu, ale Oxford mě uhranul především krásným kampusem. A tak jsem za přítomnosti rodičů podepsala s EF smlouvu. V březnu 2020 ovšem i v Česku vypukla covidová pandemie, která mě stejně jako tisícům dalším studentům zabránila v červenci do Velké Británie vycestovat. S EF jsme se domluvili na voucheru, který mi měl zajistit kurz ve stejné jakosti na léto 2021. Téměř o rok později v dubnu 2021 jsem společně s rodiči i EF otevřela debatu ohledně jazykového kurzu. Velká Británie v té době byla stále velmi striktní, takže jsem se rozhodla, že zvolím Maltu, protože to také byla evropská země a také anglicky mluvící. Představa o kurzu byla stále podobná; intenzivní kurz, na měsíc srpen, rezidence. Nikdy nezapomenu na slova jedné ze slečen, která mi Maltu nabízela se slovy: „Malta je sichr, tam se nikdy školy nezavřely!“ Čtrnáct dní před mým odletem mi přišel od EF e-mail, že se covidová situace na Maltě zhoršuje takovým rapidním...

Znáš ten pocit, když se ve škole učíš něco, u čeho nechápeš, k čemu ti to bude a pomalu už od začátku školního roku se těšíš na další letní prázdniny? A když pak konečně přijdou, tak zase pořádně nevíš, co dělat? Tak přesně tomuto pocitu se můžeš tyto prázdniny vyhnout - tím, že je využiješ chytře a budeš se učit jen to, co ti dává smysl. Tou nejefektivnější věcí, kterou můžeš udělat, je rozvíjet sám sebe. To ti k něčemu bude vždycky, věř nám - neustále budeš zvyšovat počet svých mozkových buněk, neustále budeš o krok napřed před ostatními a také budeš atraktivnější pro budoucího zaměstnavatele. To se dá, že? No jo, my víme, tebe ale už zajímá, jak konkrétně to teda udělat! Tak pojďme na to. Zdroj foto: KudyKampus 1. Najdi si nové hobby Léto je pro nový koníček jako stvořené. Učit se ho můžeš pomalu 24/7. Co říkáš třeba na… zahradničení nebo rybaření? Crazy? Ok, tak pečení. Kódování. Fotografování. Skládání origami. Jógu. Tenis. Možnosti jsou zkrátka široké. Stačí zkoušet a hledat, co by tě mohlo bavit a pak to jen každý den zdokonalovat. 2. Čti nebo poslouchej audioknihy I přesto, že bychom ti tady a teď mohli vyjmenovat spoustu důvodů, proč se knihy vyplatí číst, tak věříme, že tady budeme mít tak 50 % čtenářů, kteří četbu v lásce nemají. Vlastně už i tento text je pro ně možná dlouhý. Každopádně, proč číst? Tak třeba proto, že: Jestli jsi ale opravdu velký odpůrce čtení (a nás fakt zajímá proč, takže nám to dej určitě vědět, jsme zvědaví!), tak i to se dá vyřešit. Spoustu knih je totiž už namluveno jako audioknihy. Stačí si vybrat, stáhnout do mobilu, nasadit špunty do uší a je to. No a jaké knihy se podle nás vyplatí číst? Těch je fakt spoustu. Mrkni...

Lukáš je rodák z Českých Budějovic. Byl u několika ročníků populárního Budějovického Majálesu. A pak přišla TA nabídka – uspořádat 25. výročí 17. listopadu. Lukáš miluje přípravu marketingových strategií a kreativních konceptů, což dělá i pro centrálu společnosti Red Bull, se kterou již několik let spolupracuje a realizuje pro ně globální projekty. Rád propojuje správné lidi pro vznik nových projektů, které mění naší společnost.

Tadeáš odjel ve svých 13 letech na dva roky do Indie, kde mu studium na prestižní americké škole nakoplo život. Ještě v době dospívání začal podnikat v herním sektoru a tvorbě webových stránek, díky čemuž si vydělal svých prvních sto tisíc ještě před svými 15. narozeninami. Při střední škole začal nabírat zkušenosti také jako projektový manažer, prošel si několika startupy a nemálo jich také sám založil. V roce 2017 přednášel na konferenci TEDx@Youth v Praze. Dnes se Tadeáš věnuje udržitelnému knihkupectví Reknihy – vlastní platformě, která umožňuje čtenářům sdílet a nakupovat knihy z druhé ruky – čtenáři tak šetří nejen své peněženky, ale i planetu.

Zajímáte se o dění kolem sebe a politiku? Chcete zjistit, jak mohou občané iniciovat a prosadit změnu na úrovni obce nebo celého státu? Přemýšlíte, jak co nejefektivněji přesvědčovat politiky a političky? Jestli jste si odpověděli alespoň jednou ano, Štěpán je pro vás ten pravý. A pokud ne, nevadí. Vyzkoušíte si postavit advokační kampaň na problému, který aktuálně tíží ČR. Štěpán pracuje pro Nadaci OSF jako programový specialista projektu Advokační fórum a je expert na advokační práci. Externě vyučuje politologii na FF UK. Spolupracuje s Nadací Via na vzdělávání budoucích komunálních politiků, političek. Baví ho propojování světa politiky, občanské společnosti a akademické práce.

Hledejte s Luckou perspektivu řešení – zkuste se na věci podívat nejen z hlediska problému a zaměřte svou pozornost na existující (i když nedokonalé) reakce na společenské výzvy, které mohou přinést poučení pro ostatní. Lucka vystudovala sociální a kulturní ekologii. Pracovala jako tisková mluvčí české pobočky Greenpeace a dále jako koordinátorka komunikace evropských poboček GP v oblasti energetiky. V současné době pracuje v mediální organizaci Transitions, kde vede program podporující žurnalistiku zaměřenou na řešení (Solutions Journalism) ve střední a východní Evropě.

Ondřej se pohybuje v oblasti firemní filantropie, sociálních inovací a podpory systémových změn ve vzdělávání. V současné době působí v Nadaci České spořitelny. Stál u zrodu řady akceleračních programů pro sociální startupy (Laboratoř Nadace Vodafone; #321 Dílna a Na investory! Nadace Karla Janečka; Impact first a FRIN České spořitelny) a také u zrodu Sociálního bankovnictví ČS. Ondřeje zajímá rozvoj strategické filantropie a spolupráce na společenském rozvoji. Chcete se dozvědět více? Tak neváhejte a vstupte do světa filantropie a systémových změn.

Eliška je na sociálních sítích jako doma. Je spoluautorka knihy Jak na sítě. Umí poradit, navrhnout strategie, vystavět funkční kampaně. Eliška založila Social Media Akademii. V ní si každoročně patnáct účastníků prohlubuje své znalosti díky předním odborníkům. Pojďte se společně s Eliškou vydat do říše sociálních médií. Podívat se na možnosti, které pro vás skýtá. Jak oslovit, jak zaujmout, jak prodat. A také se podívat na vás samotné – jak jsou pro vás sociální média důležitá a jak je vnímáte.

S Alvinem proniknete do světa Minimalismu jako životního stylu. Poví vám, jaké to je vystavět blog, profily na sociálních sítích a projít většinou českých médií s tématem, které je u nás teprve na vzestupu. Alvin píše a popularizuje cirkulární ekonomiku, a vědu o lidském štěstí. Podělí se s vámi o radost z rozjíždějícího se středoevropského startupu, ale i o podnikatelské fuckupy. Dozvíte se, jaké to je být v dnešní době občansky aktivní a proč stojí za to jít jako mladý do politiky. A pokusí se vám odpovědět na otázky, jak spojit podnikání a studia.

Polina je skoro polovinu svého života vegankou. Narodila se v Moskvě, získala doktorát z lingvistiky na Karlově univerzitě v Praze a Paříži. Miluje slova, kreslí cedule akrylovými barvami. Jednou v práci narazila na velkou hromadu prázdných krabic. A tak se zrodila myšlenka, jak z kancelářského odpadu udělat poklad hodný upcyclingu. Polina nás vezme do svého světa vášně k písmu. Fixy máte připravené.

Petr vystudoval Fakultu financí a účetnictví VŠE v Praze. Již během studií si prošel několika zaměstnáními a málem také zažil syndrom vyhoření. Aby ho odvrátil, rozhodl se jet na kole z Čech do Portugalska a po cestě rozjímat o životě. V té době již se již věnoval projektu Knihovny věcí (Library of Things), kterou založil v Praze. S rozjezdem projektu mu pomohli přátelé i akcelerační program Social Impact Award. V současné době se Petr živí organizací inovačních soutěží a vzdělávacích programů. Pojďte se dozvědět, jaké je to, vdechnout svému projektu život. Petr vás vezme do zákulisí Knihovny a na jeden den mu pomůžete s jejím provozem.

Pojďme se společně s Janem vypravit do světa AI a zkusit si pro sebe zodpovědět několik otázek související s rozvojem AI. Okruhy, kterých se dotkneme, budou z ranku filozofie, etiky, bezpečnosti a také toho, jak se AI propisuje do našich životů – vnímáme to vlastně? Jan vystudoval kybernetiku, umělou inteligenci a filozofii vědy. Působil na Katedře kybernetiky ZČU jako výzkumný pracovník v oblasti AI a ve Výzkumném centru nových technologií ZČU jako vedoucí oddělení Interakce člověka a stroje. Nyní pracuje jako ředitel AI centra a Chief Data Scientist ve společnosti O2 Czech Republic a.s. Působí také jako mentor ve startupovém a akademickém prostředí.

V průběhu svých studií na fakultě mezinárodních studií VŠE byl Matouš doslova rozlítaný po celém světě a čerpal inspiraci a pracovní zkušenosti v zahraničí. Ty teď využívá při práci na českém projektu Nevyhazujto.cz, se kterým ho to opět láká na mezinárodní scénu. Pojďte okusit denní chléb environmentálního projektu. V rámci stínování si budete moci zkusit: zajistit finance na projekt, naplánovat marketingovou kampaň, vymyslet nové funkcionality portálu, jednat se stávajícími klienty nebo třeba vyhledávat nové klienty.

Tomáš se dívá na svět jako na místo, kde je potřeba používat mozek a nebát se. Věří ve schopnosti lidí a vždy používá pozitivní motivaci. Tomáš vás zavede do světa headhuntingu, prozradí tipy pro sestavení skvělého CV a LinkedInu a umožní vám projít si náborovým rozhovorem. Tomáš toho má za sebou hodně. Studoval politologii v Olomouci, Praze a Londýně. Hrál fotbal ve Švýcarsku, stavěl lešení, pracoval ve státní správě, vedl neziskovou organizaci Inventura demokracie. A věřte že toho má ještě více před sebou. 🙂

Ján vystudoval ekonomii a překladatelství na FF UK Praha. Od studií pracoval v internetovém vydavatelství Internet Info, 12 let stál v jeho čele. Byl dlouholetým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj. V roce 2018 dostal na starosti rozjezd nezávislého Deníku N. Na internetu je znám pod přezdívkou Simindr. Ján vám v interaktivní přednášce představí, jaké to je v současné době dělat nezávislou žurnalistiku, v čem je Deník N inovativní a jak se s ním podařilo dosáhnout český crowdfundingový rekord, vyhrát Projekt roku i Novinářské ceny. Při workshopu se z vás stanou marketingoví odborníci na podporu placeného obsahu. Zkusíte si definovat cílovou skupinu a postavit marketingovou kampaň.