Proč a jak pečovat o své duševní zdraví?

Naše duševní zdraví zažívá každodenní bombardování ať chceme, nebo nechceme. Důležité je však se o něj pravidelně starat a ono bombardování snížit na minimum. Když je totiž naše psychika v nestabilitě, tak jednoduše nejsme v pohodě a často to zachází až do extrémů. Víš třeba, že sebevražda je na evropském kontinentu podle UNICEF druhou nejčastější příčinou úmrtí nás – mladých lidí? To bohužel potvrzuje i výzkum, který proběhl v KudyKampusu ve spolupráci s Českou středoškolskou unií – z něho vychází, že skoro 35 % ze všech dotázaných zástupců Generace Z vidí jako východisko ze svých psychických problémů smrt. Jak je na tom tedy Tvé duševní zdraví? A jak o něj správně pečovat, aby jsi byl/a v psychické pohodě? Pojďme se na to podívat.

Co je to vlastně duševní zdraví?

Jak už název sám napovídá, jedná se o určitý druh zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky. A duševní zdraví se zaměřuje právě na tu psychickou část. To znamená, že nezažíváme stres, máme radost se života nebo máme prostě jen uspořádané myšlenky. WHO uvádí, že blahobyt jednotlivce zahrnuje realizaci jeho schopností, zvládání běžných stresů života, možnost produktivní práce a schopnost přispívat k prospěchu své komunity.

Jak je na tom duševní zdraví mladých lidí?

Jednoduše řečeno – dost špatně. Nezávisle na sobě to ukazují různé výzkumy. Péče o duševní zdraví je ale velice důležitá, přiznáváme však, že to není jednoduché. Dennodenně jsme totiž vystavováni neustálému stresu a když je dlouhodobý, tak má obrovský negativní vliv na naši psychiku. Co nám, mladým lidem, podle výzkumu dělá největší starosti?

Zdroj: STEM/MARK pro UNICEF, 2021, převzato z UNICEF

Škola má na naše duševní zdraví všeobecně spíše negativní vliv. Když se vysokoškolských studentů medicíny ptali, zda během studia zažívají stres, až 95 % respondentů odpovědělo „Ano“. Zajímavostí také je, že zdrojem stresu jsou samozřejmě nejvíce zkoušky, ale také nedostatek času.

V rámci projektu Duševní zdraví, na kterém spolupracoval KudyKampus s Českou středoškolskou unií, vznikl i dotazník zaměřený na středoškoláky, ve kterém bylo cílem zjistit názor Generace Z na aktuální stav jejich psychického zdraví a prevenci psychických problémů. V dotazníku zazněla i otázka co by nám, mladým lidem, pomohlo naše psychické zdraví zlepšit. Skoro 35 % ze všech dotázaných odpovědělo, že smrt/sebevražda. Toto číslo je děsivé a při vyhodnocení dotazníku nahánělo mráz po zádech všem.

Studie od UNICEF, „The State of the World’s Children“, tato data potvrzuje bohužel také. Z výzkumu vychází, že sebevražda je na evropském kontinentu druhou nejčastější příčinou úmrtí nás – mladých lidí.

Až se Ti tedy příště kamarád bude svěřovat, že na tom psychicky není nejlépe, neber to na lehkou váhu. Zkus si s ním popovídat a zjistit, jak mu můžeš pomoci nebo ho nasměruj na vašeho školního psychologa. První musíš ale vždy pomoci sám sobě. Pokud tedy trpíš i Ty duševními problémy, tak vyhledejte pomoc třeba společně. Takže…

Jak je na tom Tvé duševní zdraví?

Jak už jsme zmínili, na naše duševní zdraví má velký negativní vliv stres. Zažíváš momentálně nyní Ty stres? Pokud ano, co nebo kdo ho v Tobě vyvolává? Je to nějaký důležitý úkol, škola nebo samotná rodina?

A nyní se zamysli – jak tento stres řešíš?

Na tuto otázku se našich vrstevníků zeptala i naše zakladatelka Marie a zaznívali opravdu zajímavé tipy. Tak tady je máš:

„Nepochybuj o sobě a nikdy nezlehčuj své problémy. Věř si, že to dokážeš a nikdy se nevzdávej.“
„V klidu se zamysli nad tím, jak bys danou situaci mohl vyřešit. Když se třeba jedná o to, že máš hodně úkolů do školy či do práce, tak si urči priority.”
„Něco dělej – jdi do kina, namaluj obraz, přečti si knížku, běž si zahrát fotbal, pusť si hudbu, vyplakej se.”
„Udělej si dechové cvičení. Na tři dechy nádech, na tři výdech.”
„Najdi si psychologa nebo kouče, který Ti pomůže.“

Níže předáváme i 3 tipy na péči o duševní zdraví za KudyKampus. Věř, že když je vyzkoušíš, budeš se hned cítit o pár procent lépe.

3 tipy jak pečovat o své duševní zdraví

1. Dej si digitální detox = omez sociální sítě

Jakože fakt. Věděl/a jsi třeba, že bývalý prezident Facebooku Sean Parker veřejně přiznal, že tuto sociální síť vytvořili se záměrem návykovosti? Tvrdí, že záměrně využili zranitelnost lidské psychiky, aby udrželi pozornost uživatelů co nejdelší dobu. Funguje na tom principu, že Ti Facebook každou chvíli dá malou dávku dopaminu prostřednictvím lajku, který Ti dá Tvůj přítel. A takto funguje každá sociální síť – takže ano, i Instagram, TikTok a YouTube.

Jeden průzkum zaměřený na „Social media addiction: Its impact, mediation, and intervention“, který proběhl u 232 studentů, zjistil, že závislost na sociálních sítích je spjata s horší kvalitou duševního zdraví a studijních výsledků. A vztah mezi závislostí na sociálních sítích a duševním zdravím studentů byl zprostředkován sebevědomím.

Další výzkum ukázal, že teenageři, kteří tráví s elektronikou (telefonem, tabletem nebo počítačem) více než pět hodin denně, mají o 11 % větší pravděpodobnost, že budou ohrožení depresí, úzkostnými poruchami, či se u nich objeví sebevražedné tendence.

Proč třeba Ty používáš TikTok nebo Instagram? Na tuto otázku většina mladistvých odpovídá, že „z nudy“. Ale zamysli se – není mnohem víc zajímavějších koníčků pro to, jak zabít nudu?

2. Běž do přírody

Víš, že pouhých 15 minut pobytu v přírodě dokáže snížit hladinu stresového hormonu? Prokázal to profesor Quing Li různými výzkumy. Jeden den v lese prý redukuje adrenalin u mužů až o 30 %, u žen pak více jak o 50 % v porovnání s výchozím stavem. Nepleť si ale procházku městem a přírodou – procházka ve městě pozitivní účinek neměla žádný. Co je ovšem smutné, že průměrná doba hraní venku u dětí je 30 minut – doporučená je přitom až 120 minut. Na svých stránkách to zmiňuje Terapie mezi stromy.

Výzkum, který proběhl v Japonsku, potom prokázal, že pohybovat se v zeleném venkovním prostředí může dokonce zlepšovat imunitní systém. Takže prostě a jednoduše – oblékni si oblečení, ve které se cítíš dobře, nazuj boty, které jsou Ti pohodlné, a vyraz do lesa. Pokud máš pejska, vezmi ho s sebou, ale nezapomeň se řídit známým obrázkem níže.

3. Vyzkoušej dechové cvičení

Co možná nevíš, je to, že se tématem duševního zdraví aktivně zabývá i naše CEO Marie. Je to tak – nejen, že pro nás, zástupce Generace Z, zajišťuje boží workshopy s lidmi z praxe, ale také je to koučka. A pro své koučovací rozhovory právě často využívá i dechová cvičení.

„Pro přeladění od zahlcenosti a stresu každodennosti k utišení mysli a lepšímu naladění sám na sebe často na začátku setkání využívám dechové cvičení. Díky kvalitnímu dechu se tělo uvolní a začne se zbavovat napětí – a tím se do každé buňky v těle dostává větší množství kyslíku,“ zmiňuje Maruška.

Níže Ti předáváme jedno z jejích dechový cvičení, které při koučování využívá. Můžeš ho vyzkoušet v pohodlí svého domova, nebo klidně i uprostřed lesa.

Kam jít pro pomoc, když mě trápí psychické problémy?

V závěru bychom Ti rádi předali pár tipů, kam v online prostředí můžeš zajít pro pomoc když cítíš, že to sám opravdu nezvládáš. Jedná se o následující projekty, které vážně pomáhají a mnohdy až zachraňují životy:

A nezapomeň:

„Trauma nevzniká, když trpíme, ale když na něj zůstaneme sami.“

Lékař Gabor Maté

Za KudyKampus, Nikol

Zdroje:

Tento článek je podložený čísly a fakty, které byly vyňaty z výzkumů na téma „Duševní zdraví“. Veškeré zdroje jsou uvedeny u příslušné informace a zde:

Autor: Nikol Panošová